134. VELKÁ PARDUBICKÁ SE SLAVIA POJIŠŤOVNOU 13.10.2024

Zveme vás na jednodenní autobusový výlet na největší dostihový svátek roku, na 134. VELKOU PARDUBICKOU SE SLAVIA POJIŠŤOVNOU.
Velká pardubická je sportovní událost s nejdelší sportovní tradicí v Česku; když se začala hrát fotbalová liga Československa, Velká pardubická již za sebou měla padesát ročníků.
Na počátku byly parforsní hony. Vyšší šlechta oblečená do barevných kabátců se smečkou psů a na koních pronásledovala zvěř a překonávala přitom různé přírodní překážky. Tento druh zábavy se brzy stal oblíbeným i v Čechách. První závod se uskutečnil roku 1836 na chlumeckém panství Oktaviána Josefa hraběte Kinského. Díky aktivitě knížete Františka z Lichtenštejna se tyto hony (zvané parforsní) přesunuly do Pardubic. Charakter zdejší krajiny, která připomínala anglický park, byl příčinou velkého rozmachu honů v tomto městě.
Nejstarší závod, Velká liverpoolská, který se konal v roce 1836 v Anglii, inspiroval i ostatní evropské země a např. ve střední Evropě působila řada trenérů a žokejů z kolébky turfu, z Anglie. V Pardubicích byla první závodní dráha vybudována v roce 1856, kdy tehdejší Dostihový spolek pro pořádání dostihů v Čechách požádal obec Pardubice o postoupení pastvin i s lesíkem Cvrčkovem ke zřízení závodní dráhy. Díky snaze o nové a nezvyklé uspořádání překážek vznikla ojedinělá a obtížná závodní dráha.
První Velká pardubická steeplechase se běžela 5. listopadu 1874 o 8000 zlatých. Na startu stálo 14 koní. Vítězství si nakonec odnesli plnokrevný hřebec Fantôme s anglickým žokejem Georgem Sayersem v sedle. Dostih dokončilo pouhých 7 koní, ale jen 4 bez úrazu. První obětí dostihu se stal Strizzel, který si na bulfinši zlomil vaz. Průběh dostihu a výsledek vzbudily ohlas nejen v českých zemích. Od té doby se Velká běžela každý rok s výjimkou válečných let, z důvodu politických událostí v roce 1968 (sousedící vojenské letiště zabrali sovětští vojáci) a kvůli nepřízni počasí v letech 1876 a 1908. Dnešní podobu má závodiště od prvních poválečných let. Dříve se běhalo až k obci Popkovice a běhalo se též za tribunami, v prostoru, kde je nyní parkoviště.
V současnosti se Velká pardubická koná vždy druhou říjnovou neděli. Dráha tohoto dostihu měří 6900 metrů a má celkem 31 překážek, koně ji běží přibližně 9–10 minut. Na startu se setkává obvykle 15 až 20 koní. Účast je mezinárodní, nicméně převažují koně a jezdci z České republiky.
Název Velká pardubická se vžil pro označení celého dostihového víkendu, hlavní program se odehrává v neděli, kdy se koná osm dostihů, z nichž posledním a hlavním dostihem (se startem obvykle v 16:00) je samotná Velká pardubická. K závodům doprovodného programu patří především Cena Labe, Cena Vltavy a Memoriál kapitána Rudolfa Poplera nebo Stříbrná trofej (dříve Cena Paramo).
Ve Velké pardubické mohou startovat pouze šestiletí a starší koně, kteří se musí kvalifikovat v jednom ze čtyř kvalifikačních dostihů nebo v dostizích v rámci Crystal cupu.