Inspirace na polském venkově: evropské projekty, regionální produkty a aktivní místní komunity

Termín a místa realizace akce:

14. září 4:00 hodin do 18. září 24:00 hodin

Przelewice – Pelczyce – Krzecin – Recz – Grzybowo – Gościnne – Zabrowo – Robuń – Rymań – Mielno – Dzwirzyno - Kolobrzeg

Pětidenní studijní exkurze do Západního Pomořanska ukázala, jak lze propojit podporu zemědělství, místní podnikání, cestovní ruch, ochranu přírody a aktivní komunitní život.

Ve dnech 14.–18. září 2026 se uskutečnila pětidenní zahraniční exkurze „Inspirujeme se na polském venkově“, které se zúčastnilo 31 zástupců z Čech. Cílem cesty bylo poznat příklady dobré praxe projektů podporovaných z evropských fondů, seznámit se s fungováním polských místních akčních skupin (LGD) a hledat inspiraci pro další rozvoj venkovských oblastí. Pozornost se soustředila především na zemědělství, regionální potraviny, jejich zpracování a prodej, agroturistiku a podporu místního podnikání.

Od historického velkostatku k modernímu centru venkova

První zastávkou byly Przelewice, kde se účastníci seznámili s proměnou rozsáhlého historického areálu bývalého velkostatku. Po společenských změnách na konci 20. století zůstaly v regionu velké zemědělské areály, jejichž údržba a nové využití představovaly pro místní samosprávy značnou výzvu. Příkladem úspěšného řešení jsou právě Zahrady Przelewice, které se postupně proměňují v centrum kultury, cestovního ruchu a environmentálního vzdělávání.

Díky evropské podpoře se daří obnovovat historické budovy, zpřístupňovat zámecký areál a rozvíjet okolní park. Významným příkladem je také projekt zaměřený na zadržování vody, obnovu rybníků a podporu biologické rozmanitosti. Rekonstruované objekty dnes slouží kulturním akcím, konferencím, vzdělávání i ubytování. Zajímavým prvkem je tropická oranžerie s exotickými rostlinami, motýly a expozicí plazů a obojživelníků, která přitahuje návštěvníky a zároveň nabízí prostor pro environmentální vzdělávání dětí.

Regionální produkty jako součást identity a ekonomiky

Významným bodem programu byla mezinárodní konference „Regionální produkty – příklady dobré praxe“. Představila možnosti, jak mohou tradiční potraviny získat uznání, ochranu a vyšší ekonomickou hodnotu. Účastníci se seznámili s polským systémem seznamu tradičních produktů i s evropskými označeními kvality a původu potravin.

Konkrétním příkladem byl Drahimský med, jehož producenti usilovali o získání evropského označení a museli přitom překonat řadu administrativních i praktických překážek. Příběh ukázal, že ochrana tradiční receptury a způsobu výroby může výrazně posílit postavení výrobku na trhu, současně však klade na producenty nové nároky. Představena byla také tradiční pomořanská hořčice Tutower Original, jejíž výroba byla po přerušení obnovena, nebo iniciativa zaměřená na ryby z ostrova Wolin, Baltského moře a Štětínského zálivu.

Konference nabídla rovněž prostor pro českou zkušenost. Zástupkyně Celostátní sítě pro venkov představila její činnost a význam odborných exkurzí pro sdílení poznatků a přenos příkladů dobré praxe. Následovala prezentace možností podpory podnikatelů prostřednictvím LGD Lider Pojezierza a také příkladů z německého regionu Barnim, kde se podpora zaměřuje mimo jiné na zpracování místních surovin, regionální prodej potravin a krátké dodavatelské řetězce.

Rozvoj venkova znamená také péči o lidi a krajinu

V obci Pełczyce se účastníci seznámili s komplexním přístupem k rozvoji území, který propojuje cestovní ruch, ochranu přírody, sport a sociální služby. Revitalizace břehů jezer Panieńskie a Stawno přinesla nové stezky, mola a další infrastrukturu pro rekreaci. Na ni navazují projekty zaměřené na biodiverzitu a zlepšení stavu vodních ekosystémů, například budování plovoucích vegetačních ostrovů, výsadbu a monitoring přírodních hodnot. Připravovaný Přírodní vzdělávací park „Pełczyckie Jeziora“ má propojit ochranu přírody s osvětou a turistickou nabídkou.

Pozornost byla věnována také sociálním službám. Místní Centrum sociálních služeb nabízí podporu různým skupinám obyvatel, včetně seniorů a dětí. Klub seniorů organizuje pohybové, vzdělávací a společenské aktivity, které pomáhají udržovat samostatnost a aktivní zapojení starších lidí do života obce. Dalším příkladem investice do veřejné infrastruktury je školní bazén otevřený také široké veřejnosti. Pełczyce tak ukázaly, že rozvoj venkova se neomezuje na ekonomiku a turistickou atraktivitu, ale zahrnuje také kvalitu života místních obyvatel.

Od ekologické farmy k tradičním okurkám

Velmi inspirativní byla návštěva ekologického hospodářství Dobrodziej, které se specializuje na pěstování zeleniny, ovoce a bylin. Na více než jedenácti hektarech zde roste přibližně sto druhů plodin. Významnou součástí podnikání je vlastní zpracování, díky němuž se zemědělské suroviny mění například v kvašené okurky, kysané zelí, džemy, pyré či sušené ovoce a zeleninu. Hospodářství tak propojuje ekologické pěstování, zpracování a přímý prodej. V roce 2024 získalo celostátní ocenění pro nejlepší ekologické hospodářství v Polsku.

Na tuto zkušenost navázala návštěva rodinného podniku Zagon manželů Elżbiety a Sławomira Kuczmových, kteří vyrábějí tradiční okurky kołobrzeskie. Jejich specifikem je kvašení s využitím přírodní solanky z oblasti Kołobrzegu. Výrobek má dlouhou tradici, získal řadu ocenění a je zapsán na polském seznamu tradičních produktů. Příklad ukázal, jak mohou vlastní suroviny, tradiční výrobní postupy a cílená propagace vytvořit produkt, který reprezentuje celý region.

Nové podnikání a propojení zemědělství s turismem

V obci Gościno účastníci poznali investice do veřejné infrastruktury i dlouhodobé plány dalšího rozvoje. Následovala návštěva agroturistického zařízení Willa Polanka v Robuni, kde majitelé propojují zemědělské hospodaření s ubytováním, restaurací a pořádáním společenských akcí. Podobné propojení více činností může venkovským podnikatelům přinášet nové zdroje příjmů a pomáhat lépe využívat místní potenciál.

V Mielně pak skupina navštívila objekt Kamienica Mielno, v němž se propojuje ubytování, gastronomie a řemeslná výroba. Pozornost se zaměřila především na projekt Bursztynowe Myśli, který podpořil zahájení řemeslné činnosti zaměřené na výrobu a prodej jantarových šperků. Restaurace Bistro Kamienica, ubytovací prostory a střešní terasa doplňují nabídku pro návštěvníky přímořského letoviska. Jde o příklad toho, jak může podpora drobného podnikání přispět k rozšíření turistických služeb a nabídnout prostor pro uplatnění řemeslných dovedností.

Spolupráce, která pokračuje i po skončení exkurze

Důležitou součástí programu byla setkání se zástupci polských místních akčních skupin, samospráv a podnikatelů. V Krzęcinu se účastníci seznámili také s místním historickým dědictvím, včetně bitvy pod Granowem z roku 1627, a diskutovali o zkušenostech se zemědělstvím, fungováním obcí a komunitním životem. Neformální setkání, společný kulturní program a prezentace české místní akční skupiny Pošumaví vytvořily prostor pro navázání osobních kontaktů a úvahy o budoucí spolupráci.

Poslední den patřil oblasti Dźwirzyna, kde byly představeny sportovní a rekreační areál a centrum vodní turistiky u jezera Resko Przymorskie. Obě zařízení ukázala, jak lze rozvíjet infrastrukturu pro aktivní trávení volného času a rozšiřovat turistickou nabídku regionu. Některé původně plánované návštěvy zemědělských hospodářství musely být kvůli opatřením souvisejícím s výskytem afrického moru prasat změněny. Program se však podařilo doplnit o další projekty rozvoje venkova.

Exkurze potvrdila, že evropské fondy mohou být významným nástrojem rozvoje venkovských oblastí, pokud se jejich využití opírá o místní potřeby, aktivní spolupráci a dlouhodobou vizi. Polské příklady nabídly inspiraci nejen v oblasti zemědělství a regionálních potravin, ale také v ochraně přírody, sociálních službách, cestovním ruchu a podpoře drobných podnikatelů. Získané zkušenosti a navázané kontakty vytvářejí dobrý základ pro další česko-polskou spolupráci a pro hledání nových možností, jak rozvíjet venkov v Pošumaví i dalších regionech České republiky.

Zpracoval: DCK West, družstvo

Schválila: Ing. Kamila Kupcová, krajský koordinátor Celostátní sítě pro venkov

Dne: 29. 9. 2026